Dobrodružný, loutkový a rodinný film:
Kuky se vrací
(CZ, 2010, 95 min.)
OmEnU
Námět, scénář a režie: Jan Svěrák
Hudba: Michal Novinski
Hrají: Ondřej Svěrák, Zdeněk Svěrák, Oldřich Kaiser, Kristýna Nováková-Fuitová, Filip Čapka, Jiří Macháček, Jiří Lábus, Petr Čtvrtníček, Pavel Liška, Ondřej Vetchý, Jiří Schmitzer, Václav Postránecký, Miroslav Táborský, Vasil Fridrich, Michal Slaný
Kuky se vrací, film scénáristy a režiséra Jana Svěráka, je dobrodružný i poetický rodinný příběh, v němž ovšem hlavní role přebírají hrdinové ze světa dětské představivosti. Šestiletý Ondra trpí astmatem, a tak ze “zdravotních důvodů“ musí pryč i jeho oblíbená hračka - růžový medvídek Kuky. Když maminka vyhodí Kukyho do popelnice, začne pracovat Ondrova fantazie, v níž prožívá medvídkovy příběhy v neznámém přírodním světě. Je to ale opravdu jen sen malého kluka a nebo se Kuky skutečně vydal za největším dobrodružstvím svého plyšového života? Kuky se vrací představuje v kontextu současné domácí kinematografie skutečně jedinečný snímek, a to nejen pro své zaměření na rodinné publikum spojující dětského i dospělého diváka, ale i pro netradiční a moderní kombinaci hraného a animovaného příběhu, plného akčních scén a vtipných dialogů.
www.kukysevraci.cz
Místo konání:
Tschechisches Zentrum, Herrengasse 17, 1010 Wien
Současný český film:
Pouta
(CZ/SK, 2010, 140 min.)
OmU
Režie: Radim Špaček
Film Pouta sklízí úspěch u diváků i odborné poroty. Nominován na Českého Lva ve 13 kategoriích, z toho v 5 úspěšně – nejlepší film, režie, scénář, kamera, herec v hlavní roli.
Popis osobní a zběsilé vzpoury proti československému totalitnímu režimu, která ovšem není projevem politické uvědomělosti či občanské statečnosti. Antonín, příslušník tajné policie, je vnitřně neklidný, možná až psychopatický násilník, plný neartikulovaného vzteku a zoufalství. Znuděný vším okolo sebe nasměruje své démony ke zdánlivě čistému, spíše ale neuchopitelnému bodu – k mladé ženě Kláře. Není to láska ani jiný druh čisté vášně – pouze spalující touha po iluzi útěku z šedivé klece a nudy.
Jaroslav Seifert a jeho dědictví v česko-slovenské literatuře
Jaroslav Seifert (23. září 1901, Praha – 10. ledna 1986, Praha) český básník, spisovatel, novinář a překladatel. Rozchod Jaroslava Seiferta s
komunismem byl zásadní a veřejný. Svým televizním vystoupením v roce 1968 odsoudil sovětskou okupaci Československa. V letech 1969 - 70 byl
předsedou Svazu českých spisovatelů. Podepsal i Chartu 77.
Čtení v českém a slovenském jazyce, diskuse.
Místo konání:
Restaurace Böhmerwald – rodina Stuchlíkova,
Argentinierstr. 66 / Wiedner Gürtel 20,
1040 Wien
Jan HUS
Drama / Historický
(Československo, 1954, 115 min.)
OmU
Režie: Otakar VÁVRA
Hrají: Zdeněk Štěpánek, Karel Höger, Jan Pivec, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Gustav Hilmar, Vítězslav Vejražka, Eduard Kohout, Bedřich Karen, František Smolík, Otomar Krejča st., Vladimír Řepa, Marie Tomášová, Josef Mixa, Eduard Cupák, Vladimír Hlavatý, Rudolf Deyl st., František Kreuzmann st., Vilém Besser, Marie Brožová, Ladislav Boháč, Josef Kemr, Antonín Šůra, Václav Vydra ml., Miloš Nedbal, Bohuš Hradil, František Kovářík, Jiří Steimar, Miloš Kopecký, Marie Svobodová, Václav Voska, Vladimír Leraus, Bohuš Záhorský, Marie Nademlejnská, Jaroslav Mareš, Světla Amortová, Radovan Lukavský, Rudolf Hrušínský, Felix le Breux, Miroslav Doležal, J. O. Martin, Václav Švec, Hynek Němec, Miroslav Šipovič, Vlastimil Brodský, Libuše Pešková, Stanislav Langer, Štěpán Bulejko, Richard Záhorský, Vojta Plachý - Tůma, František Roland, František Marek, Vojta Novák, Oldřich Vykypěl, Karel Jelínek, František Klika, Gustav Opočenský, Jiří Hurta, Jaroslav Orlický, Viktor Očásek, Jarmila Krulišová, Hermína Vojtová, Karel Pavlík, Jaroslav Seník, Marta Májová, Eva Strupplová, Adolf Vojta - JurnýZdeněk Štěpánek, Karel Höger, Jan Pivec, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Gustav Hilmar, Vítězslav Vejražka, Eduard Kohout, Bedřich Karen, František Smolík, Otomar Krejča st., Vladimír Řepa, Marie Tomášová, Josef Mixa, Eduard Cupák, Vladimír Hlavatý, Rudolf Deyl st.
Součastný názor :
Kontroverzní filmové dílo – Jan HUS
Při dobrém vědomí si toho, že existují dva protichůdné pohledy na českou historii (a osobu Mistra Jana Husa musíme reflektovat nutně jako historickou postavu), a to proud protestanský a neméně důležitý proud katolický, přičemž prvý vnímá jako dobu největšího vzedmutí českých dějin právě fázi husitské revoluce a dobou ,,temna" je označována doba pobělohorská, katolický pohled je právě opačný. Komunistická propaganda v čele s hlavním ideologem profesorem Nejedlým si zcela logicky vybrala historický rastr protestanský, který již do jisté míry zvulgarizoval svým dílem Alois Jirásek, Otakar Vávra šel ještě dál - podepřen absolutně profesionální řemeslnou stránkou přivádí Jana Husa revoltujícího (jeho revolta navíc nemá rozměr duchovní, ale povětšinou sociální až třídní se silnými nacionálními prvky toho nejprimitivnějšího národního obrození spíše začátku než konce 19. století), Jana Husa oproštěného o jeho duchovní rozměr, ne Husa intelektuála, akademického hodnostáře, kněze, ale Husa lidového kazatele, Husa ikonu... Jeho velkofilm je čirá ideologická manipulace a historické otupování faktů.
Je to film natočený v kontextu své (mezní) doby i když řemeslná stránka filmu je nepopiratelná stejně jako i nepopiratelná je jeho umělecká kvalita, a Zdeněk Štěpánek je herecký bůh...
(Zkráceno)